11.04.2011

Rodiny z problémových oblastí dostanou šanci

HRADEC KRÁLOVÉ Lidem žijícím ve vyloučených oblastech, jakými je například Broumovsko, Jaroměř nebo Rychnovsko, se blýská na lepší časy. Královéhradecký kraj spolu s občanskými sdruženími Romodrom a Salinger rozjíždějí za podpory penež z Evropské unie projekt, který má především tamním romským rodinám pomoci se postavit na vlastní nohy.
Koordinátor terénních pracovníků Romodromu Čestmír Horký popsal nabídku služeb na modelové rodině. Za tu poslouží romská rodina z Broumovska, která žije v malém bytě bez elektřiny. Mají pět dětí, matka je s těmi nejmladšími na mateřské, otec je nezaměstnaný. Je na ně navíc uvalena exekuce kvůli nesplacené stotisícové půjčce. „Povinností terénního pracovníka je v první řadě sehnat si všechny možné reálné informace o situaci klienta. Musí je mít podložené nejen z jeho strany, ale i ze strany dalších souvisejících subjektů - úředníků, exekutora, a podobně,“ vysvětluje Horký.
Nedílnou součástí úspěšné spolupráce je motivace uživatele. Ten sám rozhodne, která situace ho bolí nejvíc a chce ji řešit jako první. „S rodinou tedy nejprve sestavíme rozpočet, na jehož základě zjistíme, jak bude rodina schopna platit dluhy za energie a pokusíme se s dodavatelem dohodnout splátkový kalendář,“ vysvětluje koordinátor. S dluhem za půjčku už budou klienti muset jít za odborníky do specializované poradny, kterou jim terénní pracovník pomůže zkontaktovat.
„Rodinnému rozpočtu rovněž pomůže, když si otec najde práci. Pokusíme se mu sehnat informace o volných místech v regionu, na která má kvalifikaci a pomůžeme mu napsat životopis,“ říká. Pokud by rodině hrozilo odebrání dětí, mohou se na terénní pracovníky rovněž obrátit. „Pokud by však problém přesahoval naše kompetence, pomohli bychom uživatelům kontaktovat návaznou službu a to sanaci rodiny,“ říká Horký a dodává, že s podobnými případy, jakým je modelová rodina, se terénní pracovníci setkávají denně. Úspěšní jsou ale pouze v případě, že postižená rodina má zájem něco změnit, ale zároveň spolupracuje i druhá strana, například věřitelé.
Terénní služby se nově rozšíří i do Smiřic, Údrnic, Vysokého Veselí nebo Úpice. Do projektu se kromě nich zapojí i Policie České republiky.
Za největší problém rodin z vyloučených lokalit považuje neschopnost porozumět úřednické řeči. Chceme docílit toho, aby nás úředníci, kteří chtějí v dané lokalitě něco řešit, kontaktovali. Budeme dělat prostředníka a překladatele z úředničtiny. Dost často totiž narážíme na problém, že klienti nerozumí úřednickému jazyku a úředníků se bojí,“ vysvětluje smysl práce Horký.
Krajský úřad na projekt dostal necelých 20 milionů korun, z čehož 85 procent zafinancovala Evropská unie.
Většinu obyvatel vyloučených lokalit tvoří Romové, kteří do nich byli v minulosti záměrně odsunuti. „Musíme si uvědomit, že někteří lidé se narodili do takových podmínek, které jim nedávají šanci se z nich bez pomoci vyhrabat. Netroufám si tvrdit, co by ze mě bylo, kdybych se narodil do rodiny, kde se nepracuje, kde žije 10 lidí v jedné místnosti a kde není zvykem chodit do školy. To jsou těžké hendikepy a jediná šance, jak z toho ven, je ty lidi namotivovat. Tady je právě nezastupitelná role občanských sdružení,“ míní náměstek hejtmana Vladimír Derner, který se v programu rovněž angažuje.
Další služby nabídne občanské sdružení Salinger, jež se specializuje na rodinnou péči. Romským rodinám hodlá především vysvětlit důležitost vzdělávání. „Chceme jim ukázat, jak žije majorita. Oni často nerozumí, proč se chováme tak, jak se chováme,“ říká Zuzana Šmídová ze Salingeru.
 
  Copyright (c) Romodrom, webmaster