03.01.2012

Koalice Společně do školy protestuje v otevřeném dopise proti termínu "nepřizpůsobiví"

Plné znění otevřeného dopisu:

Koalice Společně do školy se připojuje k podnětu A. Šabatové a P. Uhla pro RRTV k používání pojmu nepřizpůsobiví v médiích

Koalice Společně do školy se oficiálně připojuje k podnětu Anny Šabatové a Petra Uhla, kteří se obrátili na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se žádostí, aby se zabývala používáním dehonestujícího označení části obyvatel jako „nepřizpůsobiví“ soukromými i veřejnoprávními televizními a rozhlasovými médii.

V podnětu autoři poukazují na skutečnost, že se toto označení často používá bez jakéhokoliv odstupu redaktora čtoucího zprávy, jako kdyby šlo o neutrální pojmenování. V kontextu nedávné debaty o nepokojích na Šluknovském výběžku lze podle A. Šabatové a P. Uhla mít důvodně za to, že slovo „nepřizpůsobiví“ (zásadně používané v plurálu) označuje Romy žijící ve velké chudobě ve vyloučených lokalitách, navíc toto označení plní roli klíčového pojmu předsudečného anticiganistického diskursu. Česká televize a další média se pak podle autorů podnětu tím, že pojem nekriticky převzaly, zásadním způsobem podílejí na stigmatizaci Romů a reprodukování a posilování předsudků vůči nim.

Koalice Společně do školy se k podnětu A. Šabatové a P. Uhla v tomto znění oficiálně připojuje. Reakci Michala Heldenburga pověřeného výkonem funkce vedoucího právního útvaru České televize na tento podnět pak Koalice považuje za velmi nevhodnou až urážlivou. Ve svém vyjádření k používání pojmu „nepřizpůsobiví“ Heldenberg např. uvedl, že „v podstatě lze tak označit každého, kdo nedodržuje zákony země, kdo se nechová tak, jak by se dle obecně uznávaných pravidel chovat měl; a může to být i každá menšina, která není schopna a ochotna přizpůsobit se většinové společnosti. Na tom není nic rasistického. Lidská společnost funguje tak, že se menšina přizpůsobuje většině. Nepřizpůsobivý je pak každý, kdo tohle nechápe, bez ohledu na etnický původ nebo barvu pleti.“ Autorovo vyjádření považujeme za nepřípustné. Dokládá, že pan Heldenburg problematice paušálního používání termínu „nepřizpůsobiví“ dostatečně neporozuměl, a proto si ani není vědom důsledků jeho nekritického přebírání a reprodukování v médiích.

Oceňujeme zároveň přístup předsedy Rady České televize Milana Uhdeho, který Heldenburgovo vyjádření označil za nehorázné a vyjádřil se, že „výraz „nepřizpůsobiví“ jednoznačně implikuje, že ten který člověk chce takový být, že má ten úmysl být nepřizpůsobivým. A to naprosto nevyjadřuje situaci lidí, které média tímto výrazem označují. Sociálně vyloučený člověk si svou situaci nevybral, byl do ní zahnán okolnostmi, skončil v sociálním vyloučení z konkrétních důvodů. Nepřizpůsobivý je zločinec, který se pravidlům nepřizpůsobuje úmyslně, nikoli sociálně vyloučený člověk.“

Kromě rozhlasových a televizních médií používají leckdy v této problematické rovině pojem „nepřizpůsobiví“ i populární zpravodajské servery, například nejčtenější novinky.cz (např. článek „Ústecký kraj chce řešit nepřizpůsobivé, navrhl změny zákonů“, ze dne 4.9.2011), idnes.cz ( např. článek „Na chebském sídlišti vznikne centrum pro nepřizpůsobivé rodiny“, ze dne 12.9.2011) nebo tn.cz (např. článek „Opava POSILUJE STRÁŽNÍKY! Kvůli nepřizpůsobivým“, ze dne 10.10. 2011). Takovou mediální praxi považujeme za nešikovnou a neobjektivní.

Domníváme se, že širší společenská debata o používání a významu pojmu „nepřizpůsobiví“ je v současnosti více než potřebná. Jejím smyslem není vést akademické polemiky a snažit se o lingvistické definování, případně nastolení nápravy v podobě nového, složitě vyjednaného pojmu, který by bylo třeba propagovat či vnucovat médiím. Jejím smyslem je upozornit na problematiku a úskalí jeho často neobjektivního používání - jako nepřesné zkratky, která ne vždy vystihuje reálný a opodstatněný popis určité skupiny lidí. Takové „nálepkování“, ač nemusí být vždy nutně používáno se špatným úmyslem, však může mít i značně negativní dopady na společenské klima a postoje vůči osobám, které jsou nekriticky a generalizovaně označovány jako „nepřizpůsobivé“. Toto označení lze jednoduše nahradit přesným popisem a individuálním přístupem ke každému případu a situaci. Vliv médií na veřejné smýšlení a přejímání názorů a informací z nich je tak enormní, že nezbývá než důrazně apelovat na novinářskou etiku zejména v případech, které mají významný vliv na utváření a posilování negativních předsudků a stereotypů.

Předsudečné smýšlení společnosti ve vztahu k některým skupinám obyvatel pak ve svém důsledku přirozeně vede k posilování jejich sociálního vyloučení. To má významný vliv nejen na život a společenské postavení celé skupiny lidí, ale i na jednotlivé životní dráhy konkrétních jednotlivců. Česká republika je v mezinárodní komparaci jednou ze zemí s nejsilnější závislostí mezi rodinným zázemím a výsledky vzdělávání. Společnost však obecně tuto skutečnost jako problém nevnímá.

Koalice Společně do školy je zastřešující institucí 17 nevládních neziskových organizací, které působí v oblasti vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí. Jejím posláním je prosazování rovného přístupu ke vzdělání romských dětí v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten v roce 2007 při projednávání případu „D.H. a ostatní vs. Česká republika“ shledal, že v České republice dochází k diskriminaci romských dětí v přístupu ke vzdělání z hlediska jejich etnicity. Obecnějším záměrem koalice, jejíž členské organizace realizují vzdělávací projekty, výzkumy a analýzy, je přispět k desegregaci českého vzdělávacího systému a napomoci tak uplatnění principu rovných příležitostí pro všechny děti (bez ohledu na jejich barvu pleti, původ či společenské postavení).

Současným koordinujícím členem koalice je o.s.Romodrom.

Za Koalici Společně do školy
Mgr. Anna Pechová, koordinátorka Koalice Společně do školy
 
  Copyright (c) Romodrom, webmaster